Nehledejte bod G. Neexistuje

Hodiny a hodiny při hledání toho pravého bodu G jistě nebyly ztraceným časem. Ale podle vědců je to marná snaha.

Grafenbergův bod (G-bod), je v současné době v sexuologii velmi diskutovaným tématem.

Lékařství je ve fázi vědeckého vzestupu. Využíváme nanotechnologie, provádíme laparoskopické zákroky, operace mozku, o kterých se nám ještě před několika lety ani nesnilo a další. Ale o ženském "bodu G" toho víme stále ještě velmi málo. Vlastně ani s určitostí nevíme, zda vůbec existuje.

G - bod, pojmenovaný po gynekologovi Ernestu Gräfenbergovi by měla být erotogenní zóna, lokalizovatelná několik centimetrů na přední stěně uvnitř pochvy.

Popularita G-bodu je obvykle přisuzována autorům knihy ‘The G Spot and Other Discoveries about Human Sexuality, napsané Johnem D. Perrym, spolu s Beverly Whipple. Od té doby dostal G-bod takřka mytický status. Kniha nabádá neohrožené ženy k tomu, aby tento bod hledaly a nacházely.

O této údajné erotogenní zóně je obecně známo, co její nalezení může vyvolat, v praxi se s tím však málokdo setkal. Anatomii člověka jako celku teprve poznáváme a ženská urogenitální část není výjimkou. Výzkum ženského sexuálního zdraví je stále v plenkách, ale ohledně potvrzení existence bodu G existují mezi vědci vážné pochybnosti. Studie publikovaná v roce 2006 časopisem The Journal of Sexual Medicine, to v podstatě vyvrací.

Vědci vzali vzorky pochvy z více než stovky žen a zkoumali nervové pletence, které stěnou pochvy procházejí. Zjistili, že se v pochvě nikde nenachází žádná významná změna hustoty nervových vláken, která by naznačovala přítomnost nějakého fyziologického mechanismu. Tím byly do značné míry rozptýleny představy o nějaké speciální erotogenní zóně uvnitř pochvy. I nadále je možno hledat a experimentovat v oblasti sexuální stimulace. Nicméně pokud si klademe za cíl nalézt a správně stimulovat mytický bod G, naše snaha zřejmě nebude korunována úspěchem.